Jdi na obsah Jdi na menu
 


Náš všední den

26. 9. 2008

Vstáváme tak kolem 5:50 ráno.
Poslední dobou si holky zvykly na zvuk mého druhého mobilu a vědí, že když zvoní, že musím slézt z postele (spím na palandě) a vypnout ho.  No, a když už jsem dole tak je i pustím, že jo. :o)

Občas se neubráním a jdu si zase tak za půl hoďky  lehnout, někdy se to prostě nedá.

Holky řádí tak do 7:45, já jim mezi tím uklidím a udělám papů.

Cinkot plných misek je spolehlivě odradí od úprku do kuchyně a koupelny a dokonce je přiměje k návratu.

Z práce se vracím při nejlepším v 18 hodin, někdy ale až ve 20 nebo později.
Když mám v plánu nějakou pařbu nebo mě něco zdrží, většinou je doma Mirek a holky pustí aspoň ven z voliéry, za což mu patří VELIKÝ DÍK!! :o)
Pomáhá mi s nimi, když potřebuju. Podrží je, když jim měřím teplotu (zatím jen jednou), drží jednu, když druhou koupu, aby jí nemohla jít na pomoc a tak. Je to můj poklad! ;o)

No, a spát chodíme tak kolem půlnoci, někdy i dřív. Občas holky usnou na své posteli a já neodolám a přitulím se. :o)